Historie ve středověku

Zpracováno podle knihy Pravěk a středověk Ždánicka Stanislav Stuchlík - Zdeněk Klanica - Zdeněk Měřínský
Přelomem 9. a 10 století nastává obdobím, které patří k nejméně prozkoumaným a nejtemnějším úsekům moravských dějin. Dosavadní výsledky průzkumů naznačují, že během 10 století a na počátku 11 století osídlení tohoto území slábne, chudne a stahuje se k okrajům starého sídelního území, do bezpečí lesní a kopcovité oblasti jihozápadní Moravy, Drahanské vrchoviny a na střední Moravu, kde patrně pokračuje plynulý vývoj od velkomoravského období do doby začlenění Moravy do přemyslovského českého státu. Během 1. poloviny 10 století zaniká funkce velké části velkomoravských center a opevnění, nebo na nich dochází k významným změnám v rozsahu osídlení a zmenšení ploch opevněných areálů. Některé písemné prameny uvádějí, že v 10 století existoval na Moravě nějaký státní útvar, jenž mohl být navázaný na Maďary usazené od konce 9 století v karpatské kotlině. V 10 století doznívá doba velkomoravská, nazývaná též dobou střední dobou hradištní a nastupuje období mladohradištní. Morava se v letech 1018/19 stává definitivně součástí českého přemyslovského státu.

Ždánicko patřilo k okrajovým oblastem kolem jádra staré Moravy, kde patrně bez větších otřesů pokračoval vývoj od velkomoravskému k mladohradištnímu období. Doklad toho představuje pohřebiště v Nechvalíně. Počátky pohřbívání jsou datovány na přelom 8 a 9 století a nejmladší hroby lze datovat do 11 až 12 století. Určité náznaky kontinuity osídlení do doby velkomoravské až po vrcholný středověk je možno na základě povrchových průzkumů předpokládat také na zaniklých středověkých vesnicích Skřipov u Velkých Hostěrádek a Chrástovice jižně od Věteřova.

Okolo roku 1000 se Morava dostala do sféry moci polského panovníka Boleslava Chrabrého (992 - 1025), Moravané vystupovali jako jeho aktivní spojenci pod svým jménem v letech 1015 a 1017. Připojení země k pražskému knížectví nejpravděpodobněji obranu proti Uhrám a Polsku, druhá jižní proti Východní bavorské marce.

Naše poznatky o zemědělských sídlištích 11. -12 století na Moravě jsou doposud velice kusé. Rozsáhlejší archeologický výzkum mladohradištního sídliště na Ždánicku dosud neprobíhal. Větší průzkum byl proveden na zaniklé středověké vsi Skřipov u Velkých Hostěrádek, která zanikla patrně za husických válek a nálezy keramiky dokládají osídlení lokality již od velkomoravského období a bezpečně od 11. století. Asi 1 km povrchovým sběrem v lesní školce byly zachyceny stopy dalšího mladohradistního sídliště. Od velkomoravského osídlení byla osídlená i ves Chrástovice, opuštěná ve 14. století. O existenci vsi je i písemná zmínka z roku 1141. Obraz sídlištní hustoty Ždánicka v mladohradištním období nám vedle sporadických a náhodných nálezů naštěstí doplňují i zmínky v pramenech písemných, které jsou dosti bohaté. Jedná se především o listinu olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka (1126 - 1150) o přenesení biskupského sídla v Olomouci do kostela sv. Petra ke sv. Václavu, na jejímž konci je připojem seznam statků moravské církve, členěný podle místních kostelů v centrech hradské swprávy. Listina je datována k roku 1141. Ze ždánicka jsou zde jmenovány např. tato dosud existující osady: Želetice, Dambořice, Věteřov, Lovčice, Strážovice, ve 2. polovině 15. století opuštěné a počátkem 18. století opět obnovené Ostrovánky a během 14. - 15. století zaniklé Chrástovice a Přestavky u Lovčic. Všechny tyto vsi byly příslušenstvím břeclavského kostela. Ve falsu zakládající listiny premonstrátského kláštera v Z0ábrdovicích ze 13 století se uvádějí Velké Hostěrádky, ve 2. polovině 15 století a znovu za 30 války opuštěné Bohumilice, které byly roku 1665 obnoveny opodál původní vesnice. Dále zaniklé Částkovice u Borkovan.

Na existenci mladohradištních sídlišť z 11. - 12. století nás upozorňují i tzv. mladohradištní pohřebiště. Jedná se o kostrové nekropole, na nichž byli mrtví ukládáni většinou v řadách. Mezi typické předměty nacházené v těchto hrobech patří esovité náušnice, dále moravské, české a uherské denáry, nože, různé druhy korálů, prsteny a další předměty.

Jednou z nejlépe prozkoumaných mladohradištních nekropolí na Moravě je pohřebiště u Velkých Hostěrádek. Byla zde prozkoumána v letech 1962 až 1964 větší jihozápadní část nekropole s padesáti hroby. Připočtou li se dřívější nálezy jedná se o 75 hrobů. Další mladohradištní hroby byly na Ždánicku nalezeny v Nechvalíně, kde lze předpokládat průběh osídlení již od velkomoravského období.

Klíčový úsek našich středověkých dějin představuje 13. století. Je to doby výrazného politického rozmachu českého státu posledních Přemyslovců a období převratných změn hospodářských i politických. Český stát se stává silnou mocností, zvyšuje se pokrok v zemědělství i v řemeslech, zvyšuje se produkce a roste trh i směna. V masovém měřítku se začíná využívat energie vody. V základních obrysech je ukončen proces vzniku měst. Končí doba mladohradištní a nastává období pozdní hradištní, jinak raný středověk. Do poloviny 13 století máme na Ždánicku doloženo sedmnáct sídlišť. Během 2. poloviny 13. až 1. poloviny 14. století přibývá podle písemných pramenů dalších třináct vsí. Ve 2. polovině 14. až 15. století se poprvé objevují názvy dalších osmi vesnic. Mnoho vsí však mohlo vzniknout mnohem dříve. Na Ždánicku nevznikl během vrcholného středověku žádný městský útvar. (Ždánice jsou městem od roku 1966.) Ve 14 století se setkáváme s neobyčejnou majetkovou rozpolceností. Stává se, že jedna vesnice je rozdělena i mezi více majitelů. Postupně se z těchto drobných majetků rodí velká panství jako bylo například panství slavkovské nebo bučovicko - ždánické panství Lichtensteinů. Toto panství se udrželo až do roku 1945.

 

Copyright © Lenka Schrötterová 2003 - 2015