Památky v Kyjově

Kyjov_znak.png, 11kB

Kyjov se poprvé připomíná v roce 1126 jako trhová ves darovaná klášteru Hradisku u Olomouce. MěstečkZnak městao bylo v roce 1548 povýšeno na na královské město. Kyjov je nejvíce známý jako středisko slováckého folkloru a také středisko rozsáhlé a velmi dobré vinařské oblasti Na náměstí stojí renesanční radnice, a původně kapucínský kostel, dnes farní je z roku 1718 - 1721.

Zámek
kyjov/kroj_small.jpg, 42kB Prvním světským držitelem Kyjova, jenž koupil městečko od kláštera Hradiska, byl Jan Kuna z Kunštátu (od r. 1539), který začal blízko zbořeniště tvrze přímo pod svahem, na němž stál kostel, stavět renesanční zámek. Jeho průčelní stěna byla obrácena na západní stranu. Zde byl také vchod, který na rozdíl od nynějšího vchodu ležel poněkud jižněji. Z někdejší zámecké stavby se dochovaly pouze dvě třetiny. Nejsevernější část, přiléhající ke svahu, byla zničena požárem v r. 1636, takže ji bylo nutno později vybudovat na starých základech znovu. Na rozdíl od starších jižnějších částí s valenou a křížovou klenbou má už obytné prostory s rovným stropem. Z konce 18. století pochází podlouhlá přístavba s neckovitou klenbo, napojená na obě dochované nejstarší části budovy. Proto byl hlavní vchod do budovy přeložen do severní části. kyjov/zamek_small.jpg, 42kB Kyjovská vrchnost bydlela na zámku jen krátce. V r. 1548 se totiž Kyjov vykoupil z poddanství dalšího majitele kyjovského panství, Jana Kryštofa Kropáče z Nevědomí, a stal se nejdříve městem komorním a pak královským. Zámek sloužil později jako ubytovna pro městské služebníky i pro důstojníky místní posádky. V r. 1911 bylo jižní i západní zámecké průčelí vyzdobeno sgrafity Jan Köhlera, na nichž jsou zobrazeny postavy Jana Kuny z Kunštátu a Janu Kropáče z Nevědomí i hlavní vývojové etapy kyjovského velkostatku.

Na Kyjovsku kyjov/milotice_small.jpg, 42kB se nachází řada zajímavých archeologických lokalit dokládající dlouhou historii zdejšího osídlení. Zajímavé je například mohylové pohřebiště z doby lužické kultury u Čeložnic nebo sídliště ze starší doby bronzové u Věteřova. V Miloticích si můžete prohlédnout honosné interiéry šlechtického sídla. Kyjovsko je známé rovněž svými poutními místy. Nejznámějším jsou Žarošice. Jistě není náhodou, že papež Jan Pavel II během své návštěvy České republiky v roce 1995 korunoval právě žarošickou milostnou sochu Panny Marie. Církevních poutí se ale na Hodonínsku koná mnohem více například ve Vnorovech, Skoronicích, Ratíškovicích, Bzenci nebo Věteřově. V Bzenci můžete obdivovat rovněž zajímavé židovské památky. Projít se tady můžete židovskou čtvrtí, která byla z větší části zachována a za návštěvu stojí i židovský hřbitov s obřadní síní. Zvláštností obce Dambořice je přítomnost hned tří hřbitovů: evangelického, římskokatolického a židovského s hodnotným souborem kamenných náhrobků z 19. a 20. století.

Copyright © Lenka Schrötterová 2003 - 2015